Emoce ve firmě – strašák nebo všední realita?

Možná si myslíte, že emoce do práce nepatří.

Na první dobrou nejsou vidět. Faktem přitom je, že emoce si nosíme s sebou do práce už z domova.
Přes den si mezi sebou jako horký brambor pinkáme vzteklý telefonát od zákazníka, frustraci vyčerpaného kolegy i své vlastní ježky v kleci. A po práci jdou s námi (i s naší vlastní náloží) zase domů.

Emoce ve firmě jsou všudypřítomné – a v mnoha situacích mohou být kyslíkem nebo dusivým plynem.
To máte nábor, vstupní zaškolení, integrace nováčka do stávajícího týmu, vztahy a komunikace v týmech
+ tým / vedení, manažer / majitel firmy, vztahy se zákazníky, změny ve firmě, krize, odchod klíčových lidí…

Drobečky pod kobercem

Málokomu vyhovuje napjatá nebo nečitelná nálada na pracovišti. Nejspíš to taky znáte – vejdete
do kanceláře, ve vzduchu visí neviditelné samurajské meče, ale nikdo nechce (nebo neumí) pojmenovat, co se vlastně děje.

Nevyjasněné pozice, nenaplněné potřeby nebo dlouho neřešené žabomyší války mohou vyústit
až do tiché „domácnosti“ nebo minového pole plného bomb hnojůvek.

Na začátku může stát třeba přeskočení seniorního pracovníka, který si brousil zuby na lepší pozici,
ale funkci dostal „mladej s čerstvým diplomem“.

Nedostatečně komunikované plánované změny ve firmě, menší než slíbený rozpočet na třinácté platy. Nebo kolegův omylem snězený jogurt ze společné ledničky.

Není neobvyklé, když se v podobných situacích raději stáhneme, abychom „vydrželi“ s asertivnějšími kolegy nebo dominantním šéfem. Nezpracované emoce, pocit nefér jednání nebo křivdy, nedocenění vlastních názorů či nápadů se ovšem mohou hromadit jako drobečky pod kobercem. A když se jim nebudete aspoň čas od času věnovat, za nějakou dobu z nich bude pořádný kopec.

Jak to máte nastavené s vašimi kolegy? Zametáte hrozící konflikt pod koberec, vyklidíte pole,nebo aktivně řešíte vzniklou neshodu?

Zrcadlení a rádio

To jak se cítíme a co ventilujeme navenek, se odráží i v ostatních.
Vzájemně si zrcadlíme naši náladu, naše strachy, naši radost i frustraci.

Máme-li vztek, strach, pochybnosti, vysíláme tyto pocity do svého okolí. Pokud to trvá delší dobu, můžeme nakonec svůj tým ovlivnit tak, že i původně optimisticky založení pracovníci propadnou pochybám, začnou si vytvářet domněnky a nakonec přestanou komunikovat.

Negativní emoce v práci „chytáme“ častěji než náruč úsměvů a optimismu. A někdy je hodně obtížnése jich zbavit.

Jaké emoce s vámi nejčastěji chodí domů z práce ?
 

Dvě strany mince

Tím, že lépe porozumíme sami sobě, tomu, co nás pohání nebo naopak blokuje, se přibližujeme
i ostatním lidem – a máme také větší šanci jim porozumět a najít společnou řeč.

Naučit se uvolnit napětí (a nedusit okolí) by mělo být přirozenou součástí běžné duševní hygieny,stejně jako aktivně hledat „společnou řeč“.

Rovnováha je důležitá – není to ale o tlumení emocí. Dovolme si prožít jakoukoli emoci – radost, vztek, smutek i euforii. Jsou naše a patří do našeho života. Projdou-li naším tělem jako vzduch a necháme-li je skutečně odejít, je velmi pravděpodobné, že pak budeme lépe zvládat nepříjemné situace a snadněji obnovíme dobrou náladu.

Pokud naopak svoje emoce ignorujeme nebo potlačujeme, zakládáme si na dlouhodobé problémy
i na fyzické úrovni. Zamrzlé a neošetřené emoční bloky mohou vést až ke spuštění autoimunitního onemocnění.

A pro organismus firmy to znamená totéž – neřešené konflikty vedou k poklesu výkonu, snížení efektivity, nárůstu chybovosti a odchodu pracovníků. Pak už se místo zdravého růstu jen hasí lokální požáry.

Jak z toho ven?

Zatím jsme se jen letmo dotkli pár možností.

Představte si, co všechno byste objevili, kdybyste si jeden den sedli s kolegy nad velký papír
a společně si zakreslili „mapu“ všech přehlížených drobečků pod kobercem.

Že to zní trochu strašidelně? A co pak s tou mapou, taky schovat pod koberec?

Není třeba se děsit. A není třeba vytvářet další ostrůvky emočního nepořádku.
Pojďme se na to mrknout spolu. Krok za krokem, s respektem k sobě i ostatním.

  • Zrušit bariéry ze strany vedení.
  • Nastavit zrcadlo pomocí příběhu.
  • Oslovit konkrétní lidi.
  • Dát lidem najevo, že jsou slyšeni a viděni.
  • Otevřít bezpečný prostor pro diskuzi, uchopit a rozklíčovat, co, kde a proč lidi nejvíc pálí.
  • Aktivně pracovat na nápravě.
  • Vrátit lidi zpátky do hry. A firmu znovu postavit na nohy.